Slované

V průběhu prvního tisíciletí před naším letopočtem hráli Slované vedoucí roli při rozvoji civilizace prapředků dnešních Ukrajinců. Některé jiné etnické skupiny měly také značný vliv na etnogenezi Ukrajinců, byli to například Skytové, Baltové, germánská plemena. Na počátku nové epochy se životní prostor Slovanů značně rozšířil. V tehdejších kronikách jsou označováni jako Antové a Sklavini. Měli společný jazyk, podobný způsob života, zvyky a přesvědčení. Zároveň to však byla různá plemena, každé z nich mělo svého vůdce, vojenské oddíly a politiku. I když po určité době Antové zmizeli z politické mapy Jižní Evropy, jejich tradice zůstaly. Potomci Antů se začali stěhovat do velkých prostorů.

Zároveň s rozvojem východoslovanské společnosti se v 7. a 8. století projevoval intenzivní rozpad patriarchálních tradic. Došlo k zesílení nerovnosti při dělení vlastnictví ve společnosti a tak se začala formovat sociální hierarchii. Tyto procesy se zejména aktivizovaly na území Středního Dněpru a kolem ležících území. Archeologové nalezli důkazy potvrzující dostatečně rychlý rozvoj zemědělství, pěstování dobytka, řemesel a obchodu. Urychleně se zakládají politická a ekonomická centra slovanských plemen jako je například Kyjev. V průběhu 6-9. století žilo na území Ukrajiny přibližně 14 svazů východoslovanských plemen. Později se stali základem pro založení Rusi. Koncem 9. století se na území obývaném slovanskými plemeny vytvořily podmínky pro formování ranných feudálních států. Dnešní Kyjev, Černigov a Perejaslav byly středisky tohoto území.