Zeměpis

Rozloha, poloha, hranice.

Ukrajina leží ve východní části Evropy mezi 44020_a 52020_severní šířky a 22 05_a 41015_východní délky (podle jedné z metod výpočtů se geografický střed Evropy nachází nedaleko města Rachiv v Zakarpatské oblasti).

Větší část území leží na jihozápadě Východoevropské roviny. Jih Ukrajiny lemují Krymské hory a omývá Černé a Azovské moře, na.západě se tyčí ukrajinské Karpaty.

Svou celkovou rozlohou (603,7 tis. km2) je Ukrajina největším evropským státem.

Vzdálenost mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem činí 1 316 km, mezi nejjižnějším a nejsevernějším - 893 km.

Ukrajina hraničí s Rumunskem (531 km), Moldávií (939 km), Maďarskem (103 km), Slovenskem (90 km), Polskem (428 km), Běloruskem (891 km) a Ruskem (1 576 km).

Celková délka suchozemské hranice činí 4 558 km, mořské hranice s Bulharskem, Tureckem a Gruzií - 1 050 km a délka pobřeží - 2 782 km. Územní členitost: převážnou část území Ukrajiny (95%) tvoří roviny (nížiny a pahorkatiny nepřevyšující 350 m).

Pohoří (Karpaty a Krymské hory) tvoří 5 % území. Nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla měří 2 061 m.

Řeky

Největší řeky Ukrajiny: Dněpr ( 2 200 km - třetí v Evropě po Volze a Dunaji), Pivdennyj Buh, Dnister, Siverskyj Dinec. Jihem Ukrajiny protéká Dunaj, západem Zachidnyj Buh patřící do povodí Baltského moře.

Podnebí

Podnebí na většině území Ukrajiny je mírně kontinentální. Jižní pobřeží Krymu patří do subtropického pásma středozemního typu.

Průměrná teplota: v létě od 170 do 250C , v zimě od 20 do - 80 C. Nejméně srážek je na jihu Ukrajiny (v černomořských nížinách - méně než 300 mm ročně) a nejvíce v Karpatech (více než 1 500 mm ročně).

Půdy a rostlinstvo

Větší část území Ukrajiny patří do pásma smíšených lesů, lesostepí a stepí.

Velmi úrodný pás černozemí procházející centrální a jižní Ukrajinou tvoří 50% jejího území. Orná půda zahrnuje 56%. Plocha uměle zavlažované půdy činila v roce 1990 cca 26 000 km2.

Nerostné bohatství

Na území Ukrajiny připadá cca 5% světového nerostného bohatství.

Nachází se zde více než 80 druhů minerálů. V Donecké oblasti se těží velmi kvalitní uhlí a v Kryvém Rohu jsou bohatá naleziště železné rudy.

Mezi další nerostné suroviny patří: magnetické rudy, rtuť, titan, chróm, nikl, bauxit, uran, fosfáty, síra, rašelina, zemní plyn, ropa, sůl, grafit, kaolín.