Kultura

Písemné památky se rozšířily na dnešním území Ukrajiny v období Kyjevské Rusi. K jejímu rozvoji přispělo zavedení cyrilice. Rozšiřovaly se znalosti z oblasti filozofie, historie, přírodovědy, vysoké úrovně dosáhla medicína. Významnou památkou z oblasti pedagogiky tohoto období je "Povčannja Volodymyra Monomacha", z oblasti práva "Ruská pravda".

Kláštery sloužily jako střediska pro uchování knih a rukopisů. První historicky známou knihovnou Kyjevské Rusi byla knihovna chrámu Sv. Sofie v Kyjevě založená roku 1037 Jaroslavem Moudrým.

Předchůdcem dnešních muzeí byly v období Kyjevské Rusi kolekce knížek, obrazů a uměleckých předmětů, které se uchovávaly v Desjatinné cerkvi, chrámu Sv. Sofie a v Kyjevo-Pečerském klášteře. První muzea vznikla začátkem 19. století. Začátek tisku na Ukrajině se datuje od roku 1574, kdy I. Fedorov ve Lvovské tiskárně vytiskl první tištěnou knihu "Apoštol".

Ukrajinská kultura je známá svou hudební a choreografickou tvorbou. Počátky hudby se vztahují k období Kyjevské Rusi (tzv. skomorochy - potulní herci). Po přijetí křesťanství se rozvíjel církevní zpěv. V 15. - 16. století vzniká kozácké umění s národně heroickými eposy - tzv. dumy; také se rozvíjí instrumentální hudba. Divadlo existovalo na území dnešní Ukrajiny již v době antických státních uskupení - Pivnične Pryčornomorja (pol. 1. tisíciletí př. n.l. až 4. století n.l.). Od 11. století jsou již známa vystoupení skomorochů a v 16. století se začínají objevovat školní divadla a vertep (vánoční hry), v 17. století lidové divadlo.

Nejstarší památky malířského umění patří do doby středního paleolitu. Mezi 8. a 9. stoletím se začalo formovat malířské umění Kyjevské Rusi. K jeho nejvýznamnějším památkám patří fresky a mozaiky chrámu Sv. Sofie v Kyjevě, sarkofág Desjatinné cerkvy, miniatury a ornamenty Ostromyrovoho "Evangelia" a "Izbornika" Svjatoslava.

V poslední čtvrtině 11. století byla založena Lavrská ikonopisecká umělecká dílna. Od konce 13. století nastává rozvoj tradičního malířského umění. Kořeny ukrajinské literatury jsou rovněž spjaty s Kyjevskou Rusí (překlady, poučení, životopisy svatých) např."Kyjevo-Pečerskyj pateryk", "Povisť vremennych lit" (Nestorův letopis) apod. Nejvýznamnější památkou umělecké literatury tohoto období je "Slovo o polku Ihorevim" (Slovo o pluku Igorově). Významné místo v dějinách ukrajinské literatury 16. až 17. století zaujímá tzv. polemická literatura. V 18. století vznikají kozácké letopisy. Počátek nové ukrajinské literatury je spojen s tvorbou I. Kotljarevského. Avšak nejvýznamnější osobností ukrajinské literatury a výtvarného umění je T. Ševčenko.

Na počátku 90.let existovalo na Ukrajině 25 300 veřejných knihoven, včetně knižního a časopiseckého fondu obsahujícího 410,4 mil. výtisků. Dále 225 muzeí a více než 130 divadel. Ukrajinská vydavatelství produkují ročně kolem 6000 titulů. Roční náklad dosahuje 140 mil. výtisků.

Počátek školství rovněž patří do období Kyjevské Rusi. Školy začaly vznikat v Kyjevě koncem 10. století a v 11. až 12. století se rozšířily do dalších částí Kyjevské Rusi. V 16. a na začátku 17. století byla otevřena Lvovská bratrská škola, Kyjevská bratrská škola, Lucká bratrská škola aj. V roce 1632 bylo založeno první Kyjevo-mohyljanské kolegium, roku 1701 mu byl udělen titul a práva akademie. V roce 1661 byla založena Lvovská univerzita, 1805 Charkovská univerzita, 1820 Nižinské gymnázium, 1834 Kyjevská univerzita a v roce 1865 Novorosijská univerzita v Oděse.